Malý bělehradský cestopis
Přátelé, ve dnech od 20. do 23. června navštívil náš duchovní otec, hlavní ilustrátor a autor textů naší připravované knihy Jan Hachran srbské hlavní město Bělehrad. Na naší facebookové stránce vycházel formou jednotlivých příspěvků takový menší cestopis, který bychom vám rádi nyní představili i zde na stránce webové. Návštěva Jana Hachrana v Srbsku byla bohužel velmi krátká, a proto je tento článek spíše takovým menším shrnutím nejzajímavějších bělehradských památek. Do Srbska se však v budoucnu ještě vypravíme, neboť jsme v rámci této výpravy jednali i o výstavě našich zlacených grafik s tématikou slovanských národů, která (pokud se vše vydaří) by se zde měla uskutečnit příští rok.
P.S.: Vyprávění jsme ponechali v první osobě.
P.S.: Vyprávění jsme ponechali v první osobě.
1. Katedrála svatého Sávy, navštíveno 20. června
"Jedno z prvních míst, na které jsem se musel v Bělehradě zajít podívat, je jedna z nejvýznamějších bělehradských památek a zároveň jeden z největších pravoslavných chrámů na světě a to konkrétně Katedrála svatého Sávy. Zajímavostí je, že její stavba započala už v první polovině 20. století a dodnes se v podstatě rozestavěnou stavbou. V jejím okolí jsem se pohyboval ve večerním čase, a proto jsem se bohužel nedostal dovnitř, neboť bylo již zavřeno, ale i tak se mi naskytlo několik krásných pohledů na tuto majestátní stavbu, které jsem pro vás musel zvěčnit na fotografiích."
2. Etnografické muzeum, navštíveno 21. června
"Druhý den svého putování Bělehradem jsem se zastavil v místním Etnografickém muzeu, které dokumentuje tradiční život v Srbsku v minulosti a současnosti. Je zde vystaveno mnoho krojů z různých oblastí Srbska i srbských komunit v okolních státech, dále je zde též expozice lidové architektury a zemědělského života na srbském venkově. Výstava se mi velice líbila a pro mě jako člověka, který se amatérsky etnografií zabývá, byla velmi poučná."
3. Pevnost Kalemegdan, navštíveno 21. června
"Pevnost Kalemegdan, jedna z nejznámějších dominant Bělehradu, se stala další zastávkou na mém putování. Stojí na místě, kde byly nalezeny pozůstatky osídlení již z keltských dob, a kde později bylo opevnění římské, následně byzantské a srbské. Po určitou dobu byla pevnost i v uherských rukou. V roce 1521 ji získali Turci, z jejichž jazyka získala dnešní jméno (kale znamená pevnost, megdan znamená boj), a kteří ji (s vyjímkou několika desítek roků v 18. století, kdy byla v rukou Habsburských vojsk) okupovali až do roku 1867. Poté, co se Srbsko osvobodilo od osmanské nadvlády, sloužila i nadále jako vojenský objekt až do roku 1890, kdy byla oficiálně předána městu, neboť ještě před 1. světovou válkou probíhala nedaleko Bělehradu hranice s Rakouskem - Uherskem, kterému tehdy patřila Vojvodina, takže opevnění na tomto místě mělo strategický význam. Když se postavíte na hradby Kalemegdanu tak, abyste koukali směrem k soutoku Dunaje a Sávy, na který je zde stejně jako na město krásný výhled, uvidíte veliký ostrov nazývaný srbsky Veliko ratno ostrvo (v češtině Velký válečný ostrov), jehož část patřila Srbsku a část Rakousku - Uhersku. V dáli za ostrovem je vidět jedna z věží bělehradské čtvrti (dříve samostatného města) Zemun, jež před 1. světovou válkou leželo už v Rakousku - Uhersku.
4. Chrám svatého Michala a Patriarchát Srbské pravoslavné církve, navštíveno 21. června
"Když jsem se vracel z návštěvy proslulé bělehradské pevnosti Kalemegdan, narazil jsem na Katedrálu svatého Archanděla Michaela jinak též nazývanou Saborna crkva, krásný svatostánek, ve kterém byli korunováni srbští a později i jugoslávští králové, a ve kterém je pohřben slavný literát a jazykovědec Vuk Stefanović Karadžić. Naproti chrámu se nachází další budova, která je pro Srbsko poměrně významná, nebot se jedná o sídlo Patriarchátu Srbské pravoslavné církve."
5. Socha knížete Mihaila III. Obrenoviće
"Během vycházky po Náměstí Republiky (Trg Republike) jsem narazil i na tuto krásnou jezdeckou sochu knížete Mihaila III. Obrenoviće, která se nachází hned vedle Národního divadla. Pochází z roku 1882 a ve své době se jednalo o první jezdeckou sochu v Srbsku, jejímiž autory jsou Srb Konstantin Jovanović a Ital Enrico Pazzi.
Kníže Mihailo III. Obrenović se během své vlády mezi lety 1860 až 1868 zasadil o odchod Turků ze země a tím dokončil proces získání srbské nezávislosti, což mu přineslo velkou popularitu. Zemřel za dosud neobjasněných okolností v roce 1868 rukou nájemných vrahů..."
Kníže Mihailo III. Obrenović se během své vlády mezi lety 1860 až 1868 zasadil o odchod Turků ze země a tím dokončil proces získání srbské nezávislosti, což mu přineslo velkou popularitu. Zemřel za dosud neobjasněných okolností v roce 1868 rukou nájemných vrahů..."
6. Palác Albania
"V Bělehradě jsem byl ubytovaný přímo v centru a to kousek od známé budovy, která se nachází na rohu rušné Ulice kněza Mihaila a Náměstí Republiky (srbsky Trg Republike) a nese (z dnešního pohledu trochu paradoxně) název Palác Albania. Tento název je odvozen od stejnojmené oblíbené restaurace, která na tomto místě stála od 19. století do 30. let století 20., kdy byla stržena a na jejím místě v rekordním čase jednoho a půl roku vyrostla budova paláce. Autorem návrhu jsou záhřebští výtvarníci Branko Bono a Milan Grkalić, kteří se inspirovali meziválečnou americkou a německou architekturou, což je na budově i vidět. Zajímavostí je, že v době svého dokončení těsně před druhou světovou válkou byla nejvyšší budovou na Balkáně a užitná plocha všech místností a prostor dává dohromady úctyhodných 8000 m2."
